Leden 2011

Sebepoškozování

30. ledna 2011 v 17:30 My thoughts..
Sebepoškozování je záměrné ubližování si bez vědomého záměru zemřít. Hlavním motivem tedy není sebevražedný úmysl, ačkoli se obecně sebevražedné myšlenky u jedinců objevují, zejména v období dospívání.
Metody ubližování si jsou různorodé. Nejčastěji se jedná o:
  • řezání
  • škrábání
  • bití sebe samého, bít se něčím nebo bití o něco
  • popalování se, típání cigaret či sirek
  • dušení, zabraňování dýchání
  • rytí do ran nebo jizev, nenechat rány se zhojit
  • propichování kůže např. jehlami, bodání se
  • požívání nebezpečných chemikálií nebo předmětů (baterie, špendlíky),
  • pojídání velkého množství léků (možno i s alkoholem) bez záměru se zabít.
Pro většinu lidí je důležitým momentem vzniklá bolest, která přehluší bolest psychickou. Fyzická bolest je něco hmatatelného, co člověk může vlastní vůlí ovládnout, narozdíl od bolesti psychické. Při pocítění bolesti mozek začne produkovat endorfiny, a tak z dotyčného jedince spadne stres a úzkost. Většina dívek říká, že je to jakoby jim spadl obrovský balvan z hrudi a cítí se zase volné, schopné dýchat, schopné života.
V jakékoli situaci se sebepoškozování zdá být účinným vyjadřovacím mechanismem anebo "řešením". Sebepoškozující užívá ublížení si jako prostředek uklidnění, kontroly, anebo procítění čehokoli. Sebeublížení ovšem není "zdravým" a "správným" vyjadřovacím mechanismem - je to sebezničující zvyk, který ukazuje, že se druhý člověk ocitá v temnotě, složité duševní nebo osobní situaci. Sebepoškozování se poté, a velice brzy, stává jakousi formou závislosti.
Striktně dáno, obecně se sebepoškozováním může rozumět jakákoli aktivita, kterou si člověk ubližuje, škodí nebo ničí zdraví. Sem tedy kromě řezání, pálení, propichování kůže apod. řadíme i poruchy příjmu potravy, drogovou nebo alkoholovou závislost.


...Zima...

30. ledna 2011 v 17:27 My work
Zima
Venku vítr fouká,
a do oken mráz bouchá.
Vločky z nebe padají dolů,
rovnou na koruny stromů.
Krajina bude zachvíli bílá,
Martin na bílem koni sníh posílá.
Vánoce se pomalu blýží,
napišu Ježíškovy krátké psaní.
Stromeček budu zdobyt,
aby Ježíšek našel můj byt.
Trošku otevřu okno,
aby mu došlo.
Že ho už čekám,
a pod stromeček si zvědavě klekám.
Dárečku tam je dost,
mám velikou radost.
První dáreček otvírám,
a oči zvědavě přivírám.
Byl tam velký plyšák,
říkám mu myšák.

Básnička 2.Díl.

30. ledna 2011 v 17:25 My work
Sedim venku a dívam se na nebe,
a však marně čekám na Tebe.
Nevím co bude dál,
snad mě budeš mít opět rád.
Já nikdy nezapomenu,
na Tvojí krásu.
Nebudu se tě ptát,
jestli mě máš vůbec rád.
Vidím jak tiše krčíš ramena,
už vím co to znamená.
Když na tebe vzpomínám,
v očích slzy mám.
Sedím doma otázky si poklídám,
a naději nám nedávám.
Nevím co cítím a čeho se bojím,
náš rozchod svádím na podzim.
Naivně jsem čekala,že při mě budeš stát,
zády ses otočil a nechcel jsi mě znát.
Jen letmo jsi prohodil,že mě už nemáš rád.
Já cítím,že tvé tajemství,
je velmi bolestné.
Chci být v tvém obějtí,
a cítít se v bezpečí.
Na co já se vlastně ptám,
patřily ty tvé city hrám?
Myslet na to musím stále,
jak to vlastně bude dále.
V noci čekám na tvou zprávu,
a probouzím se těsně k ránu.
Ty jsi však zapoměl na to,
nepíšeš Ahoj Zlato.
Jen vzpomínám na ty časy,
teď suším mokré řasy.
Nechci na to zapomenout,
vše zahodit a životem dál plout.
Už nevím co ti víc psát,
jen aby si mě měl opět rád.

Básnička 1.díl

30. ledna 2011 v 17:20 My work
Dívám se na nebe,
a přitom myslím na tebe.
Na tvé nádherné očka,
na tvář mi padá vločka.
Jdu kolem tvého domů,
cestou rovnou k lomu.
Nechci aby si viděl mojí smutnou tvář,
kterou právě sívá pláč.
Třesou se mi ruce,
cítím jak mi puká srdce.
Chtěla bych být jen s Tebou,
ale ty nechceš být semnou.
Chci líbat tvoje tváře,
srdce mi neosvítí záře.
Místo slz štěstí,
mi život dal pěstí.
Místo krásných řečí,
moje srdce brečí.
Všechno je v hájí,
nikoli v tom božském rájí.
Kde jsou všichni vesele zamilování.
Už vím jak láska bolí,
je to horší,než když tě uhodí holí.
Chtěla bych s Tebou být,
dá se to zařídit,
ale ty chceš volnost mít.
Proč se náš vztach boří,
a láska přímo hoří.
Nechci tě ztratit,
a bolestně platit.
Jsem teď uplně na dně,
cítím se jako v hrobě.
Cloumá semnou mráz,
už nepohladíš můj vlas.
Už neřekneš:Mám tě rád,
chceš být jen kamarád.
Byl jsi něco víc,
proč najednou tak rychle odcházíš pryč?
Co nám scházelo?
nic nám přece nepřekáželo.
Tebe jsem milovala,
a srdce své jsem ti dala.
Už nechci žít,
rači v hrobě budu hnít.
Sny o Tobě se mi zdály každou noc,
jsem na pokraji sil a volám o pomoc.
V očích se mi odráží zlomené srdce,
zapomenout se mi nechce.

ON Ferdísek můj !! ♥

30. ledna 2011 v 17:15 Love
Když mi bylo 10 let tak mi děda koupil Morčátko,protože sem si strašně moc přála nějake zvířátko.Morčátko jsem pojmenovala Ferda tak se jmenoval i Křeček,kterýho děda měl :).Byla sem moc ráda,že mi děda Ferdu koupil.O Ferdíka sem se starala a pořád u něho byla :) aby se necítíl sám :) Byla sem ještě mala a myslela sem si,že Ferda nikdy neumře a bude tu semnou napořád.Ale spletla.Ferdíska jsme měli 2roky.Jeden den o víkendu sem se probudila a ferda vubec nejedl a ani se nehejball.Začala sem strašně brečet.Tatka sním šel ke zvěrolékaři A když tatka přijel tak mi řekl,že umřel :( ...vubec sem nespalla a celou noc byla vedle něho strašně moc sem si přála aby to byl jen sen...:( :( ....  ...I když tu už není tak ho budu nosit stále v srdíčku :) :-*


♥♥ Navždy v srdíčku !! ♥♥

Moji Miláčci !! ♥

30. ledna 2011 v 17:10 Love
Ahoj Tak jsem tu zase :D .....
Máte doma nějake zvířátko ?? Psa,kočku,morče nebo křečka?? :))
Já mám doma Dva Křečky Ferdinku a Pusinku.A jedno morčátko Lindu.:) Asi před dvouma rokama sem měla morčátko Ferdu ale ten umřel :(... A co vy taky máte nějake zvířátko ??
Tady je pár fotek :)

Ferdísek :)

Linda :)


Pusinka :)


Ferdinka
:)